MIKROREGION OLEŠNICKO
Krajina a životní prostředí
Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost
Zemědělství
Průmysl
Školství
Zdravotnictví a sociální péče
Doprava a spoje
Cestovní ruch a rekreace
Krajina a životní prostředí
Geomorfologické a geologické poměry
Olešnický mikroregion najdeme v severovýchodní části geomorfologického celku nazvaného Hornosvratecká vrchovina (podcelek Nedvědická vrchovina, okrsky Kunštátská vrchovina, Vírská vrchovina, Olešnická kotlina).
Území je tvořeno pestrou sérií starohorních přeměněných hornin moravika svratecké klenby - zejména pararul, svorů a fylitů, s četnými vložkami kvarcitů, krystalických vápenců, amfibolitů a metabazitů, v jižní části s převládajícími rulami. Ve sníženinách jsou pevné horniny překryté nezpevněnými svahovými, či říčními sedimenty (zejména hlínami a písky).
Reliéf mikroregionu má dosti proměnlivý charakter. Rozevřená úvalovitá údolí říčky Hodonínky (v mikroregionu nesoucí též název Nyklovický či Olešnický potok) a jejích levostranných přítoků oddělují různě členitá území. Výrazně členitý reliéf vykazuje zejména k. ú. Louka a dále některé okrajové části území - západně až jihozápadně od Olešnice (povodí Tresenského potoka) a severozápadně a severovýchodně od Kněževsi (území ukloněné k údolí Křetínky).
Výrazné hřbety s jednotlivými vystupujícími suky a dosti četnými tvary mrazového zvětrávání se střídají s různě hlubokými údolími, z nichž zejména boční vykazují značný podélný sklon. Naopak poměrně plochý reliéf převládá severně, severovýchodně a východně od Olešnice. Většinu území zabírá reliéf plochých hřbetů a návazných dlouhých částí svahů s mozaikou strmějších svahů v menších plochách.
Lidskou činností podmíněných forem reliéfu jsou v území místy četné zejména meze a kamenice vrstevnicového i spádnicového směru, dále strmé svahy náspů a zářezů současných komunikací a úvozy bývalých cest. K méně četným formám zde náleží lomy (např. lom severozápadně od Lamberka, nad hřištěm v jižní části Olešnice, Šiberák jižně od Křtěnova).
Klimatické poměry
Území mikroregionu se nachází dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) v mírně teplé klimatické oblasti MT3. Klima je mírné až mírně chladné, suché až mírně suché.
Léto je krátké s 20–30 letními dny. Letní období trvá 60–70 dní. Začíná v druhé polovině června a končí v druhé polovině srpna. Průměr ročních srážek je kolem 670 mm, stoupá s nadmořskou výškou.
Užší vegetační období se pohybuje kolem 140 dnů. Začíná asi o měsíc později než v nejteplejších oblastech (např. jih Jihomoravského kraje). Končí v druhé polovině září.
Přechodné období je delší, s mírným jarem i podzimem. Zima je středně dlouhá. Průměrné denní teploty pod bodem mrazu trvají kolem 90 dní. Začínají obvykle začátkem prosince a končí začátkem března. Sněhová pokrývka trvá 60-100 dní. Začíná se tvořit obvykle v polovině listopadu a zpravidla končí koncem března. Není však po celé období souvislá. Její průměrná největší výška je přes 20 cm, výjimečně dosahuje až 70 cm.
Průměrná roční teplota je tu 6,4 stupně Celsia. Nejvíce jasných dnů je v srpnu a září. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6,5°C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou cca 16,5°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca -4°C.
Nejvíce srážek spadne v letním období (červen - srpen), nejméně na přelomu zimy a jara (leden - březen).
Charakteristiky proudění vzduchu jsou ovlivňovány reliéfem, takže dochází k místním změnám proudění vůči globální cirkulaci, vyznačující se převládajícím severozápadním směrem větru.
Typickým jevem je tvorba místních teplotních inverzí, vázaných na radiační typ počasí (jasno a bezvětří), kdy se chladný vzduch stékající z odlesněných partií svahů hromadí v údolních polohách kolem některých vodních toků (zejména Hodonínka a její levostranné přítoky v úsecích s mírným podélným sklonem).
Půdní poměry
Půdní pokryv na území mikroregionu vznikl zejména v závislosti na charakteru podloží. Převažují typické kambizemě (hnědé půdy), převážně v silně kyselé varietě. Pro plošší místa a sníženiny se zpomaleným odtokem vody jsou charakteristické pseudogleje. Ve stále zamokřených dnech údolí podél vodních toků se vytvořily gleje. Na polohy vápenců je vázán výskyt rendzin.
Rostlinstvo
Přirozený rostlinný porost v krajině je výsledkem působení půdy, nadmořské výšky a s tím spojeného klimatu, složitých vztahů mezi samotnými rostlinami.
Když se rostlinstvo vyvíjí nerušeně, vytváří se z místního výběru druhů stabilní a růstově nejodolnější společenství rostlin. Takové společenství má vzhled a strukturu dánu tisíciletým vývojem. Už z toho co je tu napsáno, je patrné, že v okolí Olešnice se taková společenství rostlin téměř nevyskytují.
V současné krajině je rostlinstvo výrazně ovlivněno působením lidí. Na velkých plochách na sever, jih a východ od Olešnice byl přeměněn původní rostlinný porost v pole, louky a pastviny. Také lesní porosty jsou lesy se změněnou skladbou dřevin.
Srovnáním dnešního stavu rostlinstva s původním rostlinným krytem krajiny můžeme posoudit, jak byla hospodářskými zásahy narušena ekologická rovnováha.
Teplomilná květena je v nadmořské výšce Olešnicka zastoupena početně i druhově jen málo. Tato společenstva se mohou vyskytovat na chráněných jižních svazích. Například violka skalní nebo pelyněk metlovitý.
Rostlinstvo Olešnicka má však mnohem výraznější zastoupení ve výskytu horských a podhorských druhů, které pronikají i do nižších poloh, např. do údolí Olešnického potoka, nebo na sever směrované svahy.
K těmto druhům patří např. řeřišnice chlupatá, rosnatka okrouhlolistá, kuklík potoční, pětiprstka žežulník, zapalice žlutochovitá, bledule jarní, vstavač plamatý.
Zásadní změny rostlinstva způsobuje rostoucí nadmořská výška. Vznikají tak odlišné skupiny rostlin, uspořádané nad sebou–vegetační stupně. Rozlišujeme 9 vegetačních stupňů podle nadmořské výšky v tomto pořadí: dubový, bukodubový, dubobukový, bukový, jedlobukový, smrkojedlobukový, smrkový, klečový a nejvýše je alpinský. Tyto názvy jsou odvozeny od původní druhové dřevinné skladby. Olešnice svoji nadmořskou výškou je v pásmu 4. a 5. stupně, tedy bukového a jedlobukového.
Bukový vegetační stupeň zaujímá polohu nad 500 metrů, tedy zahrnuje i hřbety a svahy Nedvědické vrchoviny kolem Olešnice. Jedlobukový vegetační stupeň (600–700 m) se v okolí Olešnice svými zástupci objevuje i v nižších polohách v údolí potoků.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že původní rostlinstvo na Olešnicku tvořil prales, na jehož stromovém patře se kromě převládajícího buku podílely také javory klen a mleč, jilm habrolistý, lípa srdčitá a širokolistá, místy též jedle. U potoků převládaly jasanové olšiny. Olše daly před staletími Olešnici jméno.
Současná krajina Olešnicka je lidskou činností podstatně změněna. Poměrně zachovalé bučiny s horskými druhy v podrostu jsou na jih od Olešnice v povodí Hodonínky (Loucká obora).
Stráně v západním směru od Olešnice a další zalesněná místa jsou pokryty lesem, jehož druhová skladba se od původní značně liší. Převládají smrkové lesy. Na odlesněných plochách jsou louky, pastviny a ne příliš úrodná pole.
Podél potoků kromě olše lepkavé, která roste na březích, najdeme i společenství vysokých bylin. Devětsil bílý, krabilice chlupatá, pcháč zelinný, děhel lesní, šťovík tupolistý a pod. U Nyklovického potoka nad Lamberkem se k nim připojuje chráněná bledule jarní.
Po celém popisovaném území se vyskytují kosené louky s převahou vysetých travin. Běžné jsou: psárka luční, bojínek luční, srha laločnatá, ovsík vyvýšený, kostřava luční; z bylinných druhů pak jetel luční, pryskyřník prudký, štírovník růžkatý, škarda dvouletá, kmín luční a další. Vlhké louky jsou místem, kde roste úpolín obecný, blatouch bahenní, pcháč potoční, mnoho druhů ostřic, rákos obecný, přesličky atp.
Zásahy člověka v krajině změnily a mění charakter rázu Olešnicka. Celkově můžeme říci, že rostlinstvo je zde zachovalé, ( i když ne původní).
Živočišstvo
Živočichové se projevují v krajině méně výrazně než rostliny. Proto se zdá být živočišný obraz krajiny mnohem jednodušší. Platí to ovšem jen tehdy, berou-li se v úvahu pouze velká, známá a nápadná zvířata. Jsou to především obratlovci, kteří tvoří pouze necelé jedno procento naší fauny. Z druhé strany ovšem najdeme i mezi volně žijícími obratlovci mnoho druhů hospodářsky významných, chráněných, nebo nápadných.
Přehled živočichů Olešnicka rozdělíme podle prostředí, ve kterém se živočichové vyskytují:
a) Živočišstvo lidských sídlišťZ bezobratlých najdeme v obcích a v jejich blízkém okolí celou řadu zástupců, proto jen několik nejznámějších.
V půdě zahrad a záhonů najdeme žížalu obecnou, v sadech a na mezkách hlemýždě zahradního. V domech a na dvorech najdeme mnoho druhů pavouků, roztočů a také mouchu domácí, masařku obecnou, komára kroužkovaného, bodalku stájovou. Hospodářsky významná je včela medonosná. V posledních letech se počty včelstev snížily.
Z ptactva je možné jmenovat například rorýse obecného, kosa černého, sýkory, špačka obecného, vlaštovku obecnou a vrabce obecného.
Ze savců vyskytujících se kolem domů se objevují obtížní hlodavci. Nejčastější je myš domácí, ale objevuje se i mnohem nebezpečnější potkan.
b) Živočišstvo polí, luk a pastvinZe zástupců hmyzu jsou to tyto známější druhy: kobylka zelená, saranče čárkované, cvrček polní, různé druhy mravenců, motýlů a brouků.
Z obratlovců se objevuje chráněná ještěrka obecná a nezřídka i káně lesní. Nejpočetnějšími polními savci jsou hlodavci. V regionu je nejčastější hraboš polní. Početně je zastoupen na loukách krtek obecný. Lovnou zvěří je zajíc polní a králík divoký. K nim se přidává lovný pták - bažant obecný. Aby byl výčet ptactva polí a luk úplnější, jmenujme ještě skřivana polního, strnada obecného a straku obecnou. Dříve běžná koroptev polní téměř vymizela. Také stavy lovné zvěře povážlivě v posledních letech poklesly.
c) Živočišstvo vod a jejich okolíDo této skupiny živočichů patří druhy vysloveně vodní i druhy, které žijí v nejbližším okolí vod, kde zpravidla hledají pouze potravu.
Všimneme si např. Veselského potoka. Zde je možné se setkat výše proti proudu a v lesním Obecním rybníku s poměrně čistou vodou a se zastoupením mnoha živočišných druhů.
O tom, že situace s čistotou vody výše proti proudu potoka je uspokojivá, svědčí výskyt raka říčního pod Obecním rybníkem.
Ve vodních tocích a plochách Olešnicka jsou některé chovné druhy ryb. Jsou to například kapr obecný, lín obecný, pstruh potoční.
V tůňkách se vyskytují čolci, skokan zelený a hnědý. Vodu vyhledává také užovka obojková. Vodní ptactvo je zastoupeno například hnízdící kachnou divokou, konipasem bílým. Přes obec přelétají racci, čápi a některé druhy kachen, které tu však nehnízdí.
Nejpočetnější skupinu živočichů vodního prostředí tvoří opět bezobratlí. Ve vodách žije mnoho druhů drobných korýšů a larev dvoukřídlého hmyzu i mnoho druhů, které se těmito drobnými organizmy živí. Nad vodou poletují různé druhy hmyzu - pošvatky, jepice, šídla a vážky.
d) Živočišstvo lesůŽivočišstvo lesů se také příliš neliší od jiných oblastí naší země. Z obojživelníků najdeme v lesních podrostech poblíž lesních potůčků skokana hnědého, ropuchu obecnou a rosničku zelenou. Z plazů se dosti hojně vyskytuje slepýš křehký, zato zmije obecná je vzácnější.
Z lesního ptactva se v regionu vyskytuje již zmiňované káně lesní, puštík obecný a kalous ušatý, kukačka obecná, strakapůdi a žluny. Nejpočetnější řád pěvců je zastoupen pěnicemi, sýkorami a drozdy. Velmi nápadná je sojka obecná a straka obecná. V zimě je možné spatřit hýla obecného a křivku obecnou.
Savci jsou zastoupeni veverkou obecnou a kunou lesní, jezevcem a často i liškou obecnou. Ve skupinách se pohybuje po okolí prase divoké. Zatím častý je výskyt srnce obecného.
Rozmanité zastoupení je u bezobratlých, mezi které patří skupina lesních škůdců. Velkým nebezpečím pro jehličnaté stromy je přemnožení kůrovce.
Společenství živočichů ovlivnilo působení člověka mnohem výrazněji než rostlinstvo. Nejvýrazněji se změny k horšímu projevily na stavech lovné zvěře. Zvýšená mechanizace a především chemizace ovlivnila stavy zajíců, bažantů a koroptví.
Chráněné krajinné celky a lokalit
Z hlediska přírodních a estetických hodnot je území mikroregionu Olešnicko velmi cenné. Celé náleží Přírodnímu parku Svratecká hornatina.
Severozápadně od Lhoty je situováno zvláště chráněné území - přírodní památka Lhotské jalovce a Lhotské stěny. Nachází se zde řada významných krajinných prvků (VKP) - lesy, vodní toky, údolní nivy, jeden VKP je registrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. - VKP U Lajtrovny. Výraznou dominantou obce je přírodní památka Lhotské stěny, které tvoří neopakovatelný rámec zástavby, často zachovalých i citlivě upravovaných objektů lidové architektury.
Dalším cenným územím je území kolem Kněževsi a Veselky s velmi působivými rozhledy severním směrem na údolí Křetínky. Severně od Jobovy Lhoty je situováno zvláště chráněné území - přírodní památka V Jezdinách, severozápadně od Kněževsi se nachází přírodní památka Kavinský potok. Nachází se tu i řada významných krajinných prvků (VKP) - lesy, vodní toky, jeden VKP je registrovaných dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. - VKP Špilberk. K atraktivitě krajiny přispívají dvě obce urbanisticky i stavebně velmi zachovalé Jobova Lhota a Veselka.
Obec Veselka je vyhlášenou venkovskou památkovou zónou. Objekty lidové architektury využívané k rekreaci výrazně převládají nad objekty trvale obydlenými, řada objektů je zchátralá.
Okolí obce Louka tvoří velmi cenné území s rozsáhlými lesními komplexy Loucké obory. Jedná se o zvláště chráněné území - přírodní památku Loucká obora. Jihozápadně od Rozseče se nachází přírodní památka Cukl a Rozsečské rašeliniště. Rekreační atraktivita tohoto území je daná především vysokou estetikou krajiny (členitý reliéf, vysoká lesnatost, malebně položená obec, zřícenina hradu Louka).
V okolí obcí Křtěnov, Crhov a města Olešnice se nachází řada významných krajinných prvků (VKP) - lesy, vodní toky, údolní nivy, několik VKP je registrovaných dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. - VKP Crhovská lada, VKP Končiny u Lamberka, VKP Šiberák (Šibeňák). Zajímavé jsou zachovalé zbytky mezí v lokalitě Lamberské meze (ekologicky významný segment krajiny) a Meze pod Peterkovým vrchem.
Z dalších VKP je třeba ještě jmenovat jeden VKP, který je registrovaných dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. - VKP Nyklovický potok. V katastru Křtěnova je zachovalá mohutná hráz bývalého rybníka s krásným stromořadím. V území se nachází několik zajímavých mlýnů jako je mlýn U Lamberka, Hlouškův mlýn v Olešnici , Podhrázský mlýn a Chudobův mlýn.
Ovzduší
Kvalitu ovzduší na území mikroregionu ovlivňují zejména emise z výrobních podniků, z lokálních topenišť a z dopravy a také stav vegetačního krytu. Celkově však území náleží k málo znečistěným lokalitám. Nejvyšší kvalitu ovzduší mají souvisle zalesněné partie v jižní a v západní části území.
V zastavěných územích jednotlivých obcí mikroregionu je rozhodujícím faktorem z hlediska kvality ovzduší způsob vytápění v lokálních topeništích. Zdroji znečištění ovzduší jsou lokální topeniště a omezené využití plynofikace obcí.
Z dalších negativních faktorů z hlediska kvality ovzduší lze jmenovat organoleptické emise z farem i drobnějších chovů živočišné výroby, projevující se nepříjemným zápachem, do zastavěných území obcí pronikajícím ovšem jen zřídka, a v jižní části území působení větrné půdní eroze, mající za následek zvýšenou prašnost (zejména v předjaří a na jaře v období absence vegetačního krytu na vysychajících polích).
Voda
V okolí Olešnice, která leží mezi řekami Svratkou a Svitavou, probíhá jejich rozvodí. Přibližně na spojnici obcí Ústup, Rozsíčka a Rozseč. Povodí řeky Svitavy leží na východ a severovýchod a je tvořeno přítokem této řeky, říčkou Křetínkou.
Ve vzdálenějším okolí městečka se nachází dvě uměle vytvořené vodní plochy. Na řece Svratce, u obce Vír, Vírská přehrada. Na Křetínce, mezi Křetínem a Letovicemi je vodní nádrž Letovice, často nazývaná také Křetínka.
Na kvalitu povrchových a podzemních vod na území mikroregionu působí zejména produkce komunálních a průmyslových odpadních vod, zemědělství a skládky. Snížení kvality vody v povrchových tocích souvisí i s a narušením jejich přirozených samočisticích schopností vlivem regulací koryt, zatrubnění toků a absence kvalitní břehové dřevinné vegetace.
Způsob likvidace komunálních odpadních vod patří k problémům velké plochy území mikroregionu. Menší obce dosud nejsou vybaveny kanalizačními systémy napojenými na kanalizační čistírnu. Komunální odpadní vody zde jsou sváděny buď do žump a septiků, často prosakujících či vybavených trativody, nebo přímo do koryt vodních toků protékajících obcemi.
Hlavním producentem průmyslových odpadních vod je město Olešnice. Pouze Olešnice je tedy vybavena čistírnou odpadních vod, do které jsou svedeny všechny průmyslové provozy ve městě s vlastním předčištěním odpadních vod. Čištění odpadních vod bude tedy třeba dořešit ve všech ostatních obcích.
Vedle přítoků říčky Hodonínky (nebo též Nyklovického či Olešnického potoka) a tohoto páteřního toku mikroregionu, je v území též řada rybníčků. Protipovodňová opatření v městě Olešnici jsou tvořena poldry, které mají zadržovat povodňovou vlnu nad zastavěným územím a které jsou tvořeny převážně hrázemi v údolích v povodí Veselského potoka.
Dodávka pitné vody odběratelům v obcích mikroregionu je zajišťována systémy vodovodů, a to z vrtů využívajících podzemních zdrojů vody. Největší odběr pitné vody je v městě Olešnici. V ostatních obcích je poměrně často rozšířeno přes existenci vodovodu využívání domovních studní.
Vegetace
Stav vegetačního krytu úzce souvisí se způsoby využití půdního fondu, a to v jednotlivých obcích mikroregionu různě.
V lesích, které zaujímají 27 % rozlohy území mikroregionu a jsou soustředěny zejména do jeho jižní a západní části, je charakter vegetace obecně přírodnímu stavu nejbližší. Změny oproti přírodnímu stavu jsou patrné především v druhové skladbě lesních porostů, podmíněné hospodářským využitím lesů. Z hlediska druhové skladby převažují smrkové monokultury, v zamokřených dnech některých údolí olšiny, v lesním komplexu Loucká obora jsou místy porosty s vysokým podílem buku.
Mimo les převažuje zemědělské využití půdy s rozsáhlými plochami orné půdy, avšak vzhledem k charakteru reliéfu mikroregionu je v území i poměrně vysoké procento zalučnění (zejména ve dnech úvalovitých údolí a ve strmějších svazích mimo lesní porosty) – 14 % v Ústupu, 19 % v Crhově, 40 % v Kněževsi, 34 % v Křtěnově, 80 % ve Lhotě u Olešnice, 27 % v Louce, 27 % v Olešnici, 15 % v Rozsíčce a 14 % v Sulíkově. Zemědělská krajina z hlediska vegetačního krytu až na drobné ladem ležící plochy a doprovodné porosty vodních toků výrazně odpřírodněná.
V zastavěných územích sídel je vegetační kryt omezen na nezastavěné a nezpevněné plochy - plochy veřejné zeleně a soukromé zeleně zahrad. Vegetace těchto ploch má většinou zcela umělý charakter a přírodnímu stavu se blíží jen ojediněle na březích vodních toků.
Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost
1. Obyvatelstvo, vývoj počtu obyvatel
Mikroregion Olešnicko tvoří město Olešnice a osm venkovských obcí: Crhov, Kněževes s místními částmi Jobova Lhota a Veselka, Křtěnov, Louka, Lhota u Olešnice, Rozsíčka, Ústup, Sulíkov s místní částí Vřesice. Na jeho území o rozloze 4 540 ha žilo k 1. 3. 2001 celkem 2 948 obyvatel. Hustota zalidnění mikroregionu tak činí 64,93 obyvatele na km2. Jedná se tedy o oblast, jejíž osídlenost je ve srovnání s celorepublikovým průměrem výrazně podprůměrná (130 obyv./km2).
Obdobně jako na většině území okresu Blansko se sídelní struktura vyznačuje vysokým počtem málo lidnatých obcí a sídel, tzn. značnou členitostí a rozdrobeností. Navíc dlouhodobý vývoj obyvatelstva se vyznačuje postupnou koncentrací do Olešnice a vylidňováním především nejmenších obcí.
V celém mikroregionu se podle indexu vývoje, srovnávajícím roky 1998 a 1961, počet obyvatel snížil pouze o 7,3 % původního stavu. K výraznému úbytku obyvatelstva v uvedených letech došlo v obcích Lhota u Olešnice (o 65,6 %), Ústup (o 62,4 %) a Louka (o 59,6 %). V uvedeném období se však v Olešnici, Sulíkově a Křtěnově počet obyvatel zvýšil (o 10,2 %, 18,8 % a 4,3 %). Mezi lety 1998 a 2001 došlo k dalšímu poklesu počtu obyvatel v mikroregionu, a to o 2,7 %. K výraznému úbytku obyvatel v tomto období došlo pouze v obci Lhota u Olešnice (o 17,8 %). K nárůstu počtu obyvatel o 2,6 % došlo v Ústupu. U ostatních obcí mikroregionu došlo v uvedeném období (1998 – 2001) k mírnému poklesu počtu obyvatel.
| obec | počet obyvatel v roce | index růstu 1998/1961 [%] | index růstu 2001/1998 [%] |
|||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 1998 | 2001 | |||
| Crhov | 242 | 224 | 190 | 185 | 189 | 187 | 78,1 | 98,9 |
| Kněževes | 290 | 247 | 235 | 214 | 200 | 192 | 69,0 | 96,0 |
| Křtěnov | 209 | 217 | 180 | 205 | 218 | 212 | 104,3 | 97,2 |
| Lhota u Olešnice | 131 | 95 | 71 | 44 | 45 | 37 | 34,4 | 82,2 |
| Louka | 203 | 159 | 181 | 104 | 82 | 78 | 40,4 | 95,1 |
| Olešnice | 1 650 | 1 710 | 1 791 | 1 778 | 1 819 | 1 774 | 110,2 | 97,5 |
| Rozsíčka | 215 | 172 | 198 | 169 | 167 | 165 | 77,7 | 98,8 |
| Sulíkov | 229 | 229 | 257 | 268 | 272 | 264 | 118,8 | 97,1 |
| Ústup | 101 | 89 | 75 | 46 | 38 | 39 | 37,6 | 102,6 |
| Celkem | 3 270 | 3 142 | 3 178 | 3 013 | 3 030 | 2 948 | 92,7 | 97,3 |
Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ.
2. Ekonomická aktivita obyvatelstva
V mikroregionu Olešnice lze z výsledků sčítání v roce 2001 vyčíst především skutečnost, že mikroregion je silně vyjížďkový. Z celého mikroregionu vyjíždí za prací 60 % pracujících. Z hlediska zabezpečení pracovních příležitostí obyvatelstvu je nejvíce samostatná Olešnice, z níž za prací vyjíždí jen 47 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, zbývající obyvatelé pracují v místě. Zde se projevuje vliv zaměstnanosti v Mlékárně RMD Olešnice a dalších subjektech.
| obec | celkový počet obyvatel | počet EAO obyvatel | počet EAO pracujících mimo obec | ||
|---|---|---|---|---|---|
| absolutně | relativně [%] | absolutně | relativně [%] | ||
| Crhov | 187 | 77 | 41,2 | 68 | 88,3 |
| Kněževes | 192 | 76 | 39,6 | 66 | 86,8 |
| Křtěnov | 212 | 93 | 45,4 | 71 | 76,3 |
| Lhota u Olešnice | 37 | 11 | 29,7 | 8 | 72,7 |
| Louka | 78 | 28 | 35,9 | 19 | 67,9 |
| Olešnice | 1 774 | 732 | 41,3 | 342 | 46,7 |
| Rozsíčka | 165 | 76 | 46,1 | 50 | 65,8 |
| Sulíkov | 264 | 115 | 43,6 | 103 | 89,6 |
| Ústup | 39 | 15 | 38,5 | 13 | 86,7 |
| Celkem | 2 948 | 1 223 | 41,5 | 740 | 60,5 |
| okres Blansko | 108 079 | 48 358 | 44,7 | 27 349 | 56,6 |
Zdroj: SLDB 2001
3. Bydlení
Mikroregion Olešnice je typickou venkovskou oblastí s převahou obyvatel žijících v rodinných domcích. Bytové domy jsou tu spíše ojedinělé. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v mikroregionu zaregistrováno celkem 958 domů, z toho byl podíl trvale obydlených rodinných domů téměř shodný jako v okrese Blansko. Celkový počet bytů v oblasti činil 1 182, podíl trvale obydlených bytů je oproti okresu Blansko o 7,8 % nižší. Nejnižší podíl trvale obydlených bytů je v obci Kněževes a Louka.
| obec | rozloha obce v ha | hustota osídlení [obyv/km2] | počet domů | trvale obydlené RD | podíl trvale obydlených. RD [%] | počet bytů | trvale obydlené byty | podíl trvale obydlených bytů [%] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Crhov | 367 | 50,9 | 60 | 43 | 71,7 | 75 | 56 | 74,7 |
| Kněževes | 521 | 36,9 | 83 | 47 | 56,6 | 92 | 56 | 60,9 |
| Křtěnov | 281 | 75,3 | 62 | 48 | 77,4 | 75 | 59 | 78,8 |
| Lhota u Olešnice | 226 | 16,4 | 14 | 12 | 85,7 | 16 | 14 | 87,5 |
| Louka | 851 | 9,2 | 40 | 24 | 60,0 | 44 | 27 | 61,4 |
| Olešnice | 1 253 | 141,6 | 539 | 431 | 80,0 | 689 | 579 | 84,0 |
| Rozsíčka | 402 | 41,1 | 57 | 33 | 57,9 | 69 | 48 | 69,6 |
| Sulíkov | 373 | 70,8 | 86 | 39 | 45,3 | 102 | 75 | 73,5 |
| Ústup | 265 | 14,7 | 17 | 11 | 64,7 | 20 | 13 | 65,0 |
| Celkem | 4 539 | 64,9 | 958 | 688 | 71,8 | 1 182 | 927 | 78,4 |
| okres Blansko | 94177 | 114,8 | 27 528 | 20 918 | 76,0 | 43 076 | 37 111 | 86,2 |
Zdroj: SLDB 2001
Bytový fond mikroregionu Olešnicko zahrnoval v době sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 1 182 bytů, z toho 927 trvale obydlených (tj. 78,4 %). Přes nárůst počtu trvale obydlených domů v létech 1980 – 2000 v Olešnici a Křtěnově je patrný jejich výrazný pokles zejména v malých obcích – Ústupu, Lhotě u Olešnice, Rozsíčce a Louce. Trvale obydlené domy se postupně přeměňují na rekreační objekty nebo zůstávají neobydlené.
4. Dojížďka za prací
Dojížďkou za prací se rozumí pohyb ekonomicky aktivních obyvatel do místa jejich pracoviště, které je lokalizováno mimo obec trvalého bydliště. Pro venkovské oblasti je v současnosti typické, že je zde poměrně výrazný nedostatek pracovních příležitostí. Dojížďka za prací je v ČR pravidelně sledována při sčítání lidu, bytů a domů. Údaje o vyjížďce obyvatel za prací je uvedena v tabulce č. 2. Jedná se o předběžné údaje ze sčítání lidu, domů a bytů.
Zůstává však faktem, že obyvatelé Olešnice jako přirozeného centra mikroregionu s vyjížďkou za prací 46,7 % jsou srovnatelné s podílem vyjíždějících za prací v celé ČR, který je 36,7 %. Proti okresnímu průměru, který v současné době činí téměř 56,6 %, je samotná Olešnice na velice dobré úrovni. Zcela jiná je situace v okolních malých obcích, kde je většinou minimum pracovních příležitostí. Vyjížďka za prací všude přesahuje 65 %. Nejlépe jsou na tom obce Rozsíčka (65,8 %) a Louka (67,9 %). V obcích Crhov, Kněževes, Sulíkov, Ústup překračuje vyjížďka 86 %.
Středisky dojížďky, označované též jako centra práce, jsou v okrese Blansko zejména Letovice, Boskovice a vzdálenější Blansko a Adamov. Ty jsou však pro obyvatele tohoto mikroregionu hůře přístupné. Vzhledem k okrajové poloze Olešnicka vůči centru okresu i k těmto centrům práce, je zde patrná i vyjížďka mimo blanenský okres, především díky dostupnosti veřejnou dopravou – do Brna a Kuřimi.
5. Trh práce
Problematika trhu práce a zvláště nezaměstnanosti je jedním ze základních kriterií při určování hospodářsky problémových oblastí.
Přestože území mikroregionu není rozsáhlé, v jeho částech se projevují značné diference jak z hlediska osídlení, tak typu z rozmístění hospodářských aktivit. Mikroregion má rozdrobenou sídelní strukturu, sídla do 100 obyvatel tvoří 3 obce, do 200 obyvatel tvoří 3 obce což je přibližně 26% obyvatelstva.
Počet pracovních příležitostí v mikroregionu Olešnicko v jednotlivých odvětvích dle průzkumu v obcích ukazuje tabulka 4.
| obec | zemědělství a lesnictví | průmysl | terciérní sektor |
|---|---|---|---|
| Olešnice | 35 | 440 | 120 |
| Křtěnov | 13 | - | 8 |
| Crhov | - | - | 12 |
| Louka | 20 | - | 5 |
| Kněževes | 3 | - | 10 |
| Rozsíčka | 2 | 60 | 6 |
| Lhota u Olešnice | 6 | - | 2 |
| Ústup | 1 | - | 2 |
| Sulíkov | 50 | - | - |
| Celkem | 80 | 500 | 155 |
6. Společnost, kultura, volný čas
V obcích mikroregionu je relativně bohatý tradiční spolkový život. Občané se sdružují v různých spolcích a sdruženích jako je Sokol, sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a podobně. Řadu akcí organizují obce prostřednictvím obecních zastupitelstev. V obcích jsou následující zájmové organizace:
- TJ Sokol v Olešnici,
- Jednota Orel v Olešnici,
- Sbor dobrovolných hasičů v Crhově, Kněževsi, Křtěnově, ve Lhotě, v Louce, Olešnici, Rozsíčce, Ústupu, Sulíkově,
- Myslivecké sdružení v Louce a Olešnici ,
- FC fotbalový klub v Olešnici,
- svaz chovatelů drobného zvířectva v Olešnici,
- Českomoravský rybářský svaz v Olešnici,
- Včelařský svaz v Olešnici.
Ve všech obcích jsou vybudovaná výletiště a hřiště, provozují se různé sporty, soutěže dobrovolných hasičů, různé akce pro děti organizované zájmovými sdruženími a obcemi. Téměř ve všech obcích se konají tradiční hody, plesy, taneční zábavy, ostatky. Výraznější lidové tradice s výjimkou výroby modrotisku se v území nedochovaly.
Zemědělství
Vedle tří velkých zemědělských společností - nájemců půdy, jejichž zaměstnanci se zabývají rostlinnou a živočišnou velkovýrobou s majoritním zastoupením při obdělávání zemědělské půdy ve všech katastrech obcí mikroregionu, je tu už jen desítka zemědělců – fyzických osob, které obhospodařují jen několik procent využitelné zemědělské půdy jako její vlastníci.
Průmysl
Průmysl Olešnicka byl v poválečné době reprezentován podniky Moraviaflor – výroba umělých květin, Lidokov – kovodělné výrobní družstvo, Jihomoravským průmyslem masným a nově vznikajícím závodem Lacrum, zpracovávajícím mléčné výrobky. Menšími podniky byly Sodovkárna spadající pod brněnský závod, Vkus - lidové oděvní družstvo a Ústředí lidové umělecké výroby – výroba modrotisku. Ještě počátkem 90. let bylo v Olešnici asi 600 pracovních míst v průmyslu.
Další obcí s průmyslovou výrobou je Rozsíčka, kde vznikl v 90. letech závod na výrobu mražených potravin Vanast dnes Gronka s cca 40 zaměstnanci a kovovýrobě VSP Group Olešnice.
V celém mikroregionu jsou tedy pouze dvě obce, ve kterých bylo vytvořeno více než 20 míst v průmyslu.
| subjekt | obec |
|---|---|
| Mlékárna Olešnice | Olešnice |
| PS Group | Olešnice |
| Řeznictví a uzenářství F. Šutera | Olešnice |
| Agroplast Liberec | Olešnice |
| KPK - drátěný program a stavební výroba | Olešnice |
| AGS - Kovovýroba | Olešnice |
| Gronka | Rozsíčka |
| Kovovýroba –VSP Group | Rozsíčka |
V mikroregionu působí dále podnikatelské subjekty zapsané podle převažující činnosti dle odvětvové klasifikace ekonomických činností v průmyslu.
| obec | počet podnikatelských subjektů | charakter subjektu |
|---|---|---|
| Olešnice | 50 | akciové spol., obchodní spol., fyzické osoby |
| Křtěnov | 6 | fyzické osoby |
| Crhov | 4 | fyzické osoby |
| Louka | 1 | fyzické osoby |
| Kněževes | 4 | fyzické osoby |
| Rozsíčka | 3 | obchodní společnost, fyzické osoby |
| Lhota u Olešnice | 0 | |
| Ústup | 0 | |
| Celkem | 68 |
V mikroregionu jde většinou o průmyslové subjekty bez zaměstnanců. Často se jedná i o živnosti provozované mimo hlavní zaměstnání.
Rozhodujícím odvětvím na Olešnicku zůstává potravinářský průmysl, dalším je průmysl kovozpracující.
Stupeň industrializace v regionech je hodnocen ukazatelem počtu pracovních míst na 1000 bydlících obyvatel. Pro mikroregion Olešnicko dosahuje tento ukazatel hodnotu 153, pro samotné město Olešnice 245. V Olešnici je tedy ve srovnání s průměrem ČR hodnota o něco vyšší, v celém mikroregionu se dá hovořit o nižším stupni industrializace.
Školství
Ve většině spádových obcí – Crhově, Rozsíčce i Kněževsi – byly malotřídní školy zrušeny a veškeré školství je dnes soustředěno v Olešnici, malotřídní ZŠ zůstává v Sulíkově.
V Olešnici jsou:
- Mateřská škola, kterou využívají i děti z okolních obcí. Školka má vlastní pozemek velice dobře vybavený.
- Základní škola je poměrně moderně vybavená a má vlastní atletické hřiště u nedalekého koupaliště a nové víceúčelové hřiště u budovy školy. Je zde celkem 16 tříd, sloužících pro I. a pro II. stupeň. Navštěvuje ji kolem 350 žáků. Slouží i pro děti z mikroregionu.
- Základní umělecká škola je umístěna v základní škole. Vyučují se zde obory hudební, výtvarný a gymnastika.
- Odborné učiliště s internátem a obory kuchař, řezník, zahradník, opravář zemědělských strojů a švadlena.
- Výchovný ústav mládeže pro mladistvé s nařízenou výchovnou péčí, s novou tělocvičnou a dobudovávaným internátním zařízením a již zmíněným odborným učilištěm.
V Sulíkově je:
- Základní škola - I stupeň, budova s vlastním pozemkem.
Zdravotnictví a sociální péče
Vybavenost mikroregionu jako celku zařízeními lékařské péče je pouze v Olešnici. Je na dobré úrovni. Ordinace praktických lékařů i lékárny a stomatologické, gynekologické ambulance a pediatra jsou umístěny v budově lékařského střediska. Problém je ovšem s dopravním spojením z obcí, které nemají zdravotnické zařízení.
Vyšší zdravotnické služby zajišťuje nemocnice v Boskovicích. Jedinou možností jak zajistit zlepšení zdravotní péče je zlepšení dopravy.
Ošetřovatelsko – pečovatelská služba zajišťující rozvoz obědů pro důchodce a invalidní občany funguje v Sulíkově, Crhově a Olešnici. Péče o seniory v domě s pečovatelskou službou je poskytována v Olešnici.
Doprava a spoje
Silniční síť
Páteřní komunikací mikroregionu Olešnicko je silnice II. třídy č. 362 Polička – Olešnice – Rozseč. Část obcí mikroregionu je na Olešnici přímo napojena radiálními silnicemi III. třídy. Problematická silniční síť je u obcí Rozsíčka, Sulíkov a zejména Ústup a Veselka - místní část obce Kněževes. Ty využívají ke spojení s Olešnicí také zpevněných zemědělských komunikací, které se však v zimních měsících neudržují.
Obsluha území hromadnou dopravou osob
Veřejná hromadná doprava v mikroregionu Olešnicko je zajišťována autobusovou dopravou. Doprava mezi spádovými obcemi a Olešnicí kromě vymezených hlavních tahů nebyla příliš dobrá. Zapojením Olešnicka do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se od počátku roku 2007 významně zlepšila. Poměrně četná je doprava z Olešnice do Boskovic, Letovic a Kunštátu a dobrá je i dostupnost autobusovými spoji i do vzdálenějších cílů, kterými jsou např. Brno, Blansko, Kuřim. Spojení je i na železniční nádraží v Letovicích a ve Skalici nad Svitavou.
Nejbližší železničními stanicemi jsou Letovice a Skalice nad Svitavou na trati č. 260 Brno – Česká Třebová (– Praha), která je součástí I. koridoru ČD. Tyto stanice jsou v rámci IDS dostupné autobusovou dopravou.
Cyklistická doprava
Cyklistika byla v minulosti jednou z forem dopravy. Paralelně ji sledovala i cyklistika jako sportovní disciplína. Dnes se do popředí dostává její další forma – cykloturistika – jako rekreační sportovní činnost s intenzívním vnímáním či objevováním krásy projížděné krajiny. Vzhledem k tomu, že převahu získává cyklistická doprava jako doprava rekreační, je i zřizování cyklistických stezek nutno vázat na turisticky či rekreačně exponované lokality. Těmi jsou v Olešnici kromě stavebních památek a přírodních zajímavostí zejména koupaliště, dále zámeček Lamberk, mlýny v Křtěnově a Olešnici, zřícenina hradu v Louce, poutní kaple ve Lhotě, kaple Jobově Lhotě, gotický kostel v Sulíkově, lidová architektura ve Veselce, v Jobově Lhotě, v Kněževsi a Louce. Muzeum modrotisku a postav pověstí a strašidel v Olešnici.
V mikroregionu jsou cyklistické trasy dobře značené a vybavené informačními tabulemi, stručně upozorňujícími na historické a přírodní zajímavosti území. Novým cílem je vyhlídková věž nad Olešnicí na nově vybudované komunikaci pod vrchol kopce Kopaniny a vyhlídková věž na Zelenkově kopci u silnice mezi Ústupem a Veselkou.
Jihozápadně od obcí DSO Olešnicko prochází cyklistická trasa I. třídy č. 1 Brno –Veverská Bitýška – Tišnov – Lomnice – Doubravník – Nedvědice – Smrček – Bystřice nad Pernštejnem – Domanín – Bohuňov – Kadov – Herálec – Hlinsko – Kutná Hora – Sázava – Praha. Tato hlavní trasa I. třídy je součástí mezinárodní cyklotrasy Euro-velo č. 6 s návazností na straně jedné na Vídeň (trasa ČR č. I/4) a na straně druhé na Mnichov a Frankfurt.
Severně od mikroregionu prochází cyklistická trasa III. třídy č. 104 Městečko Trnávka – Brněněc – Svojanov – Bystré – Nyklovice – Jimramov – Kadov.
Tyto základní cyklistické trasy jsou propojeny řadou tras regionálního významu: severovýchodní částí mikroregionu prochází cyklotrasa 5085 Hamry - Kněževes – Kunšát, která v mikroregionu prochází Sulíkovem, Ústupem, Veselkou a Kněževsí. Trasa č. 5086 Svojanov – Olešnice – Nedvědice prochází přes Jobovu Lhotu, Kněževes, Olešnici a Křtěnov.
Tato síť hlavních cyklotras je na území mikroregionu doplněna místními cyklotrasami, vycházejícími z trasy 5086 a značenými čísly 5087, 5088, 5089. Tyto trasy jsou v terénu vyznačeny směrovkami a spojují místní zajímavosti, včetně míst, ke kterým se váží zajímavé lokální pověsti.
K propagaci místní sítě cyklotras vydalo v roce 2001 město Olešnice mapu Cyklotrasy Olešnicka (měřítko 1 : 60 000), doplněnou fotografiemi a texty z informačních tabulí. Další mapa měřítka 1: 22 500 nese název Olešnicko a byla vydána v roce 2005.
Spoje a zařízení spojů
V Olešnici je nová digitální telefonní ústředna s kapacitou 756 přípojek.Na tuto ústřednu jsou připojeni také telefonní účastníci v obcích mikroregionu. Převážná část mikroregionu je velmi dobře pokrytá sítí mobilních operátorů. Pochopitelně hluboká zaříznutá údolí, ve kterých se nachází části zástavby Jobova Lhota, Veselka a Lhota u Olešnice mají příjem signálu zhoršený.
Cestovní ruch a rekreace
Území Olešnicka má přírodní podmínky vhodné pro turistické využívání. Malebná krajina s dalekými výhledy avšak s mírnými svahy je vhodná pro méně náročnou cykloturistiku, pěší turistiku a zimní, zejména běžecké sporty. Významné zastoupení zimní turistky má region ve Ski-areálu Olešnice.
V jednotlivých obcích mikroregionu se nachází řada zajímavostí a turistických atraktivit, které je možno pro rozvoj návštěvnosti mikroregionu využít a doporučit.
