Kunštát (zámek)
Okolí Olešnice
Původně středověký hrad pánů z Kunštátu, přestavěný v renesanci a baroku na zámek a romanticky upravovaný, je v posledních desetiletích využívaný jako archív. Předchůdcem kunštátského zámku byl hrad, který se připomíná výslovně roku 1360, ačkoliv syn Heralta z Obřan, půrkrabí v Olomouci, se do Kunštátu píše už roku 1281. Od Kunštátu odvozuje původ větev poděbradská a knížata müsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad (zemřel 1471), nejslavnějšího člena rodu. Nejstarší příslušník rodu, historicky doložený, byl Kuna (doloženo 1242–1259), podle něhož se nazývá město (Kunino město) Kunštát. Ve 14. a 15. století byl hrad rozšířena přebudován. Roku 1436 byl hrad dobyt a majitel Heralt v roce 1444 v Brně na radnici sťat.
Roku 1448 se stal majitelem Jiří z Poděbrad, který se ujal Heraltových nedospělých dětí. Ten dal hrad podstatně přebudovat. V roce 1520 prodal poslední majitel z rodu hrad a panství Pernštejnům.
Majitelé se pak často střídali. Ve druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Roku 1680 dal Jan Maxmilián z Lamberka zámek barokně upravit ve dvoupodlažní obdélníkovou budovu, při čemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz.
Počátkem 20. století, za držení zámku posledními majiteli, byl zámek upravován v romantickém stylu. Byla přebudována hradní brána, původně obvodové hradby byly přebudovány na terasy a prostory v okolí parkově upraveny. Posledními majiteli byli Coudenhoveové.
V blízkém okolí zámku a města Kunštát se nachází ve vzdálenosti asi 2 km severně, u obce Rudka, uměle vytvořené pískovcové jeskyně blanických rytířů a rozhledna na vrcholu kopce Milenka (580 m.n.m.).